Karanténa jako nácvik domácího vzdělávání

“Kubo, jdeme dělat úkoly.” Každý den ta samá reakce: “Ježiš, pořád samý pitomý úkoly.” Každý den, bez vyjímky. Něco mi říká, že v naší rodině nejsem “hipíkem” jen já. Nevím, kde se to v něm vzalo, ale už u zápisu měl prostě jasno. Do školy se netěší a prý je škola na prd. No ode […]

Dar, prokletí či výmluva?

Mé priority se mění stejně jako mé nejoblíbenější písničky… Řekněte mi že nejsem jediná, která neměla jasno už v patnácti, kam se její život bude zcela jasně ubírat. Znám pár lidí, kteří to věděli. Ale opravdu jen pár. Jedna známá už na střední škole věděla, že chce hned po střední škole děti a být v […]

Skoč, křídla roztáhneš cestou!

Jsi normální? Opustit jistoty a vydat se do neznáma? Rozhodla jsi se spáchat společenskou sebevraždu? To jako vezmeš synovi domov? Takže postupně. Normální je relativní pojem a záleží na tom, kdo si tohle čte. Na druhou stranu jsem vždy trochu vybočovala a i když jsem se pod tlakem okolí někdy snažila zapadnout do té tzv. […]

Jsem ze sebe jelen

Plác, plác a plác. Pořád se v tom svým životě plácám.. ne do ramen, jak jsem dobrá, ne jako malý dítě sedící v zabahněné kaluži a má z toho děsnou radost, ale jako ten vyvrženej vorvaň z toho českýho filmu, na jehož název si teď nemůžu ani za nic vzpomenout. Vyvrženej vorvaň, kterej neví jestli […]

Chvíle před nápadem

Prsty ležící na klávesnici a čekající na povel mozku. Mozkové závity jedou na plné obrátky a ne a ne na nic přijít. Ještě nemám dopsanou první knihu, která má být na úplně jiné téma a už se mi hlavou honí další nápady. Jen najít ta správná první slova. Hlavou se mi honí různý předsudky, musím […]

Uncategorized

Tak jsem tady. Dávám si na čas. Spíše bych řekla, že nějak nemám co říct. Dneska píši i přesto, ze vlastně nevím co přesně vám chci říct. Jsem plná pocitů, rozporuplných pocitů a nějak je nemůžu dát dopořádku. Abych byla přesnější, to co chci je pořád stejné. Jen je tady pořád ten pocit zodpovědnosti vedený strachem, že […]

Přesvědčení o pravdě

Tak jsem opět trochu zklamaná, i když nevím, co jsem čekala. Opět jsem se přesvědčila o tom, že musím jít za svými sny stůj co stůj. Konkrétně mám teď na mysli mou samostatnost ve vlastním businessu. Nechala jsem se malinko ukolíbat a i když jsem se snů rozhodně nevzdala, posunula jsem jej o pár měsíců na […]