Jak ty děti rychle rostou

Má sestra mi koupila pivko, wtf?

Jako co? Jako jo? Jako wtf? Jako ono už to není to miminko a malá princezna? Kdy? Kdy se to stalo?  No kdy?

Tohle se stalo tedy už v srpnu, ale jak teď tak nějak dumám, rozhodla jsem se s Vámi o tak hluboké myšlenky podělit. Jelikož nejsem sobecká, abyste věděli.

To jsem se rozhodla jít na krátko. Ale pořád jsem neměla odvahu, tudíž jsem využila návštěvy mojí maminky se sestřičkami a popadla tu starší, naší Fifi, aby šla do kadeřnictví se mnou. Stříhání a účes ok, bla bla, o tom mluvit nechci. Šly jsme z kadeřnictví a já dostala chuť na dobrý čepovaný pivko. Tak jsme sedly. A jaké bylo mé překvapení, kdy při placení ségra říká,: “dohromady”. Ty woe. Já je mám obě za ty naše miminka a ono to miminko za mě platí v hospodě. Jinak dík, ten kadeřník něco stál :-D.

Jinak, pro ty, co mé sestry neznají – ta starší je čerstvá osmnáctka a ta mladší je ještě o čtyři roky mladší.

V tu chvíli mi to teprve nějak docvaklo či co. Samozřejmě, že je vídám, vidím jak rostou, ale nějak to člověku (mě) nedochází.

Jako dneska si pamatuji, jak mamka chodila s břichem jak balón. Jak se v ložnici v postýlce choulilo to miminko, které jsme mohli pusinkovat jen my, protože mamčin manžel nesnesl, když nám Fifi někdo “olizoval”. A teď mi kupuje pivko? No ty woe.

A to, co mě nakoplo k těmto myšlenkám zrovna dnes? Namalovala jsem obraz, dala cenu a ta moje “malá” sestřička si jej chce koupit za peníze z brigády. To mě tak šíleně zahřálo u srdíčka, že mi až slzička málem ukápla. To jako vážně. Samozřejmě nebudu chtít po Fifi peníze, ale plátno na oplátku, na které budu moci malovat zas. Ona totiž má tu vlastnost, která mě chybí – schopnost pracovat s penězi a šetřit. To má po jejím tátovi asi :-).

Jinak samozřejmě si občas uvědomuji dospívání naší nejmladší, taktéž svého bratra, který letos oslaví 23. narozeniny. Hustý fakt. Jen tu Denču si nechávám jako to miminko 😀 převážně. No než půjde a zaplatí za mě v hospodě pivo :-D. To je takový mylník asi     :-D.

A človíček pro mě nejdůležitější na světě Kubík? Včera jsem jej porodila a teď má šest. No co na to říct? Asi jen to, že jsem se již před nějakou dobou rozhodla, že než se honit kvůli penězům na úkor času s Kubíkem, to raději budu “chudá”.

DĚTI JSOU MALÉ JEN JEDNOU, KOUKEJTE SI JICH UŽÍVAT, RESPEKTIVE DOPŘEJTE JIM, ABY SI UŽILY ONY VAS.

 

Vaše Luluci

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *