Má sestra mi koupila pivko, wtf?

Jako co? Jako jo? Jako wtf? Jako ono už to není to miminko a malá princezna? Kdy? Kdy se to stalo?  No kdy?

Tohle se stalo tedy už v srpnu, ale jak teď tak nějak dumám, rozhodla jsem se s Vámi o tak hluboké myšlenky podělit. Jelikož nejsem sobecká, abyste věděli.

To jsem se rozhodla jít na krátko. Ale pořád jsem neměla odvahu, tudíž jsem využila návštěvy mojí maminky se sestřičkami a popadla tu starší, naší Fifi, aby šla do kadeřnictví se mnou. Stříhání a účes ok, bla bla, o tom mluvit nechci. Šly jsme z kadeřnictví a já dostala chuť na dobrý čepovaný pivko. Tak jsme sedly. A jaké bylo mé překvapení, kdy při placení ségra říká,: “dohromady”. Ty woe. Já je mám obě za ty naše miminka a ono to miminko za mě platí v hospodě. Jinak dík, ten kadeřník něco stál :-D.

Jinak, pro ty, co mé sestry neznají – ta starší je čerstvá osmnáctka a ta mladší je ještě o čtyři roky mladší.

V tu chvíli mi to teprve nějak docvaklo či co. Samozřejmě, že je vídám, vidím jak rostou, ale nějak to člověku (mě) nedochází.

Jako dneska si pamatuji, jak mamka chodila s břichem jak balón. Jak se v ložnici v postýlce choulilo to miminko, které jsme mohli pusinkovat jen my, protože mamčin manžel nesnesl, když nám Fifi někdo “olizoval”. A teď mi kupuje pivko? No ty woe.

A to, co mě nakoplo k těmto myšlenkám zrovna dnes? Namalovala jsem obraz, dala cenu a ta moje “malá” sestřička si jej chce koupit za peníze z brigády. To mě tak šíleně zahřálo u srdíčka, že mi až slzička málem ukápla. To jako vážně. Samozřejmě nebudu chtít po Fifi peníze, ale plátno na oplátku, na které budu moci malovat zas. Ona totiž má tu vlastnost, která mě chybí – schopnost pracovat s penězi a šetřit. To má po jejím tátovi asi :-).

Jinak samozřejmě si občas uvědomuji dospívání naší nejmladší, taktéž svého bratra, který letos oslaví 23. narozeniny. Hustý fakt. Jen tu Denču si nechávám jako to miminko 😀 převážně. No než půjde a zaplatí za mě v hospodě pivo :-D. To je takový mylník asi     :-D.

A človíček pro mě nejdůležitější na světě Kubík? Včera jsem jej porodila a teď má šest. No co na to říct? Asi jen to, že jsem se již před nějakou dobou rozhodla, že než se honit kvůli penězům na úkor času s Kubíkem, to raději budu “chudá”.

DĚTI JSOU MALÉ JEN JEDNOU, KOUKEJTE SI JICH UŽÍVAT, RESPEKTIVE DOPŘEJTE JIM, ABY SI UŽILY ONY VAS.

 

Vaše Luluci