Karanténa jako nácvik domácího vzdělávání

“Kubo, jdeme dělat úkoly.” Každý den ta samá reakce: “Ježiš, pořád samý pitomý úkoly.” Každý den, bez vyjímky.

Něco mi říká, že v naší rodině nejsem “hipíkem” jen já.

Nevím, kde se to v něm vzalo, ale už u zápisu měl prostě jasno. Do školy se netěší a prý je škola na prd. No ode mě to nemá. Nástupem do školy se jeho názor nejen nezměnil, ale naopak více ustálil.

Navzdory jeho nechuti se mi během učení podaří pokaždé ho něčím zaujmout, povídáme si o věcech a celkově se u toho chvílemi i pobavíme. Občas se dostaneme od tvrdých souhlásek k tomu, jak vznikla planeta (to vypráví on mě), ale to přeci nevadí. Kubík potřebuje individuální přístup, ve skupině cca 20 žáků jej učení nebaví a ač jsou ve třídě dvě paní učitelky, není v jejích silách se věnovat každému zvlášť. Což samozřejmě chápu.

Můj postoj

Mám k jeho postoji ke škole docela pochopení (v duchu, nahlas mu to nepřiznám). Podle mě se prostě mají děti učit díky své zvídavosti a zvědavosti v tempu, které jim jako individualitám vyhovuje. Vidím daleko větší smysl v povídání si o tom, jak vznikla planeta ve chvíli, kdy jej to zajímá než když mu to budu rvát do hlavy pomalu násilím jen proto, že je to v osnovách a vychází to zrovna na třetí vyučovací hodinu ve středu.

Když naopak vím, že mu jde počítání skvěle, nedrtím jej třičtvrtě hodiny matikou, ale čas využijeme spíše tím, co mu jde méně a v čem má mezery, protože jej to třeba až tak nebaví.

Jak se z domácího vzdělávání nezbláznit?

  • Udělejte si to po svém, jak to vyhovuje dětem i Vám.
  • Připravte si příjemné prostředí, ve kterém se budete cítit všichni dobře.
  • Nelámejte to přes koleno. Pokud vidíte, že je dítě naladěno spíše na matiku, netrvejte striktně na češtině. Určitý plán je samozřejmě na místě, ale není to dogma.
  • Nemusíte jet podle rozvrhu, kdy máte každých 45 minut jiný předmět. Můžete celý čas určený škole v jeden den dělat třeba přírodopis. Pokud se dítě do nějakého tématu zabere a vy najednou odpískáte jednu vyučovací hodinu a začnete např s matikou, bavit jej to nebude a bude naopak zklamané.
  • Využívejte youtube či internet všeobecně. Tolik dokumentů na různá témata na jednom místě. Jen umět vyhledávat.
  • Nezapomínejte i na hodiny hudební výchovy, tělocviku a výtvarky. Je to příjemné rozptýlení pro všechny.
  • Udělejte si přestávky delší než jen na přehození učebnic.
  • Dítě podporujte, chvalte a držte nervy na uzdě (vím o čem mluvím).

Domácí vzdělávání ANO či NE?

Za mě jednoznačně ano. Nejen, že je to pro dítko podle mě lepší, ale zároveň pokud to uchopíte za správný konec, upevní a prohloubí to vás vzájemný vztah a o to nám rodičům přeci jde, no ne?

Vaše Luluci

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *